Zimní příprava
V rámci zimní přípravy sehrál tým tří domácí přípravná utkání před odjezdem na soustředění do Medlova. Zaznamenal dvě výhry (4:3 s Moravským Krumlovem a 1:0 nad Dostou Bystrc) a jednu prohru 0:1 s ambiciózním Lanžhotem. Utkání se Zábřehem hrané v rámci soustředění v Medlově se nevyvedlo a prohráli jsme 2:5.
Co se vyvedlo, byla generálka na jarní start soutěže s MSK Břeclav, kterou jsme vyhráli 3:0. Do týmu se po půlročním nepovedeném hostování ve Znojmě vrátil brankář Jiří Koukal, ze znojemské mládeže uspěl na zkoušce Tomáš Drozd a za do Kuřimi odcházejícího Čížka přišel na hostování Adam Bartoš.
Jaro
Vstup do jarní části sezony první měsíc prakticky kopíroval i začátek sezony samotné.
Havlíčkův Brod jsme porazili i na podruhé a s Velkým Meziříčím přišla opět remíza. Béčko Artisu i Velká Bíteš byly i na jaře nad naše síly.
Pak přišel třetí dubnový den, Velký pátek, půl čtvrtá odpoledne. Nejen státní a křesťanský svátek, ale i svátek fotbalu a druhá bitva sezony o vládce okresu.
Když už to vypadalo, že první poločas skončí nerozhodně, udeřilo Znojmo brankou do kabin. Jak domácí poločas zakončili, tak jej i začali a ve 47. minutě bylo derby Znojmo-Tasovice 2:0. Vše vypadalo, že se Znojmo pomstí za podzimní těsnou porážku na hřišti Tasovic 1:0. Domácí zápas víceméně kontrolovali, ale pak přišla velká chvíle Tomáše Navrátila, po jehož individuální chybě na začátku druhé půle šli domácí do dvoubrankového vedení. Nejprve v 56. minutě dal Tasovickým naději, když snížil na 2:1. Minutu před koncem řádné hrací doby vyrovnal prakticky ztracené utkání na 2:2. To však ještě nebylo vše. O minutu později vyzkoušel pozornost Znojemského gólmana z dálky Matyáš Bernát. Znojemskému brankáři se asi sešly dvě myšlenky. Nejprve si chtěl Bernátovu střílenou přihrávku zpracovat nohou. Na poslední chvíli se rozhodl, že po ní skočí, ale už bylo pozdě. Euforie v početném sektoru hostů vypukla naplno. I druhé derby sezony pro nás dopadlo vítězně.
Vypadalo to, že výhra v derby bude mít stejný efekt jako na podzim a nakopne mladé tasovické družstvo vstříc světlejším zítřkům. Vše tomu nasvědčovala i následná výhra 2:0 doma nad silnou FC Kuřim. Chotěboř bojovala celou sezonu o udržení v soutěži. Tasovice byly naopak na vlně posledních dvou výher. No z následujícího kola nakonec vyšli lépe domácí a po výhře 3:1 jeli Sokolové domů na jih Moravy s prázdnou.
Pokud si sezonu 2025/2026 budeme kvůli něčemu pamatovat, budou to bláznivé obraty, kdy jsme prohrávali o dvě branky a stejně brali všechny body.
Po derby ve Znojmě přišel podobný zápas doma se Spartou Brno. I přes povedený vstup svěřenců Miroslava Paula do utkání jsme ve 22. minutě zápasu prohrávali již 0:2.
„Padla na nás deka. Výkon spadl do podprůměru. Rozhodování na hřišti bylo špatné a mohli jsme být rádi, že jsme prohrávali jen o dvě branky,“ hodnotil úvod utkání tasovický lodivod.
K obratu nezavelel nikdo jiný, než kapitán a nejlepší střelec týmu Pavel Lapeš.
V 71. minutě vykřesal gólem na 1:2 naději domácích na obrat. V 77. minutě byla nařízena penalta, ke které se nepostavil nikdo jiný, než domácí kapitán. Jenže brankář Bílý jeho pokus vychytal. Míč se naštěstí odrazil jeho směrem a napodruhé už se tasovický sniper nemýlil. 2:2.
Dodejme, že od 86. minuty hráli hosté v devíti. A to byl impulz k tomu, aby všechny body zůstali u řeky Dyje. Do vedení nás poslal v 80. minutě Matyáš Bernát, o deset minut později vedení pečetil Jirka Vašina a na konečných 5:2 pečetil završeným hattrickem kdo jiný, než Pavel Lapeš.
Další „šílený“ zápas plný obratů nás čekal hned v kole dalším na hřišti Žďáru nad Sázavou. Domácí šli hned v páté minutě do vedení. Dvě minuty před pauzou vyrovnal Pavel Lapeš. Do vedení poslal Tasandu v 53. minutě druhý nejlepší střelec týmu Matyáš Bernát. Vedení nám vydrželo do 78. minuty, kdy domácí srovnali. A následoval druhý obrat skóre v zápase. V 89. minutě byl proti Tasandě nařízen pokutový kop a domácí kapitán Vitásek jej proměnil. Když už se zdálo vše marné, v posledním závaru před domácí brankou viděl sudí přečin proti pravidlům a nařídil pokutový kop i pro hosty. Stejně jako na straně domácích se k němu postavil kapitán. A Lapin prokázal, že z penalty se málokdy mýlí. Vzhledem k vývoji posledních deseti minut zápasu byl bod z Vysočiny ziskem.
Zápas se Žďárem byl první v měsíci květnu. A měsíc lásky byl pro Tasovice zakletý. Pět zápasů, dvě remízy a skóre 4:14!!!. Smolná prohra doma 0:1 se Ždírcem, ostudný debakl 6:0 v Humpolci a domácí prohra 0:3 s Bohunicemi. Druhý bod v tomto měsíci jsme přivezli z Třebíče, kde jsme 0:1 vedli, ale domácí dokázali srovnat krok i skóre.
Do konce sezony zbývali dva zápasy. Jeden doma, jeden venku. K poslednímu domácímu zápasu v Tasovicích přjely Speřice, které se poslední sezony vždy na poslední chvíli v soutěži zachraňovali. Se stejným cílem přijely i do Tasovic, i když šance na jejich záchranu už byla spíše teoretická.
Nervózní první poločas branky nenabídl, no v tom druhém jich padlo hned sedm!!. Nejprve šli do vedení hosté ve 46. minutě. Že jsou Tasovice mužstvem obratů, prokázali Vocílka s Vašinem, kteří otočili skóre ve prospěch domácích. Poté si Speřice dali vlastní branku a to jejich odpor definitivně zlomilo. V 72. minutě přidal svoji druhou branku Vocílka a „bůra“ v síti hostí pečetil Lapeš. Speřice se s Tasovicemi nakonec rozloučili brankou v samotném závěru a tudíž prohrou 5:2.
Někdo by řekl, že v posledním kole již o nic nešlo, ale vzhledem ke květnovým výsledkům šlo tasovickým minimálně o prestiž a o udobření fanoušků. V Pelhřimově sice prohrávali 1:0 rychlou brankou domácích, ale Vojtěch Koukal a Milan Moravec ve druhém poločase dokonali poslední tasovický obrat sezony.
Jak hodnotil trenér Miroslav Paul uplynulou sezonu?
Sezónu hodnotím průměrně. Vnitřní cíl kabiny, o kterém jsme nemluvili ven, bylo vylepšit bodový zisk a postavení v tabulce z předešlé sezóny.
Povedlo se pouze jedno, takže i z toho plyne průměr.
Byli pasáže v sezoně, kdy jsme byli na vlně a zároveň pasáže, kdy se nám nedařilo ani herně a ani výsledkově.
Mužstvo mělo průměr 21,7 let, takže pořád mám v některých fázích pochopení pro herní a výsledkové výkyvy, do další sezóny na tom však chceme zapracovat.
Dalším pozitivem bylo, že jsme praktikovali různé herní formace a byli jsme pro soupeře nečitelní.
Negativem jednoznačně zápas v Humpolci, to mě bude ležet v žaludku dlouho a hráči to ode mě ještě párkrát uslyší jako odstrašující příklad.
Těší mě zapracování Doležala, domácího hráče, který dostával prostor a bude ho dostávat dál.
Chtěl bych touto cestou poděkovat svému realizačnímu týmu, vedení klubu, slušným a opravdovým fanouškům, kteří nás podporují i těžkých časech, nejen plácají po zádech, když se vyhrává. I já bych chtěl zažívat takové sportovní pocity jako po derby se Znojmem, ale stále je to jen sport, který nabízí jak sportovní úspěch, tak i neúspěch.
Přeji všem příjemné léto a vidíme se v srpnu na dalších sportovních událostech.
